pre toho, čo ma pobozkal.... úsměv, co nikdy nesundám

srdce se rozbuší
a mysl ubíhá,
srdce se rozhodlo
a hlava nestíhá.

už jsem na kolenou,
stále se usmívám.
je to úsměv,
co nikdy nesundám.

chvíli jsem v oblacích
držíš mě, objímáš,
pak pláču ve stínu,
ty už mě nevnímáš.

i když pláču,
přece se usmívám,
je to úsměv,
co nikdy nesundám.

vím, že tu něco je,
ty ale utíkáš.
jak se mám přiblížit,
když srdce zamykáš?

naděje umřela.
nadále předstírám -
je to úsměv,
co nikdy nesundám...